Zářijový sumář

V měsíci září:

proběhly dvě kopací akce na našich lokalitách

proběhla jedna rychlobrigáda na základně

dva členové se zúčastnili Speleofóra

formou článku ve sborníku, posteru a přednášky jsme na Speleofóru prezentovali naší činnost v Izraeli

Odkaz na poster: Malham_poster

Srpnový sumář

srpnové aktivity:

uskutečnily se čtyři kopací akce na našich lokalitách

dva členové se zúčastnili expedice do Slovenského krasu

oslavili jsme na boudě konec prázdnin

Červencový sumář

V červenci si vybrala prázdniny i naše skupina, takže proběhly všehovšudy pouze:

čtyři kopací akce na našich lokalitách

jedna fotografická akce u sousedů

jeden člen se zúčastnil expedice na rakouský Lofer

zjištění za pomocí SRT, že nápadné a výrazné portály v nejmenované stěně nedosahují parametru jeskyně

Červnový sumář

v měsíci červnu:

proběhlo šest kopacích akcí na našich lokalitách

proběhly dvě mapovací akce na našich lokalitách

proběhly dvě akce na opravě uzávěru Propástek

proběhla kontrola ostatních uzávěrů našich jeskyní

navázali jsme spolupráci s týmem Robotica – https://robotika.cz/competitions/subtchallenge/cave-circuit/cs#200625

bylo slavnostně otevřeno nové tetínské muzeum, jehož část je věnována tetínským jeskyním a na jehož expozici se podíleli tetínští jeskyňáři

šest členů se zúčastnilo Lezeckého dne na Chlumu

Smrťák oslavil na boudě opožděně narozeniny

zemřel jeden z objevitelů Martiny Petr „Huťa“ Kohout

Slavnostní otevření tetínského muzea

Po více než roční rekonstrukci bylo 20.6.2020 slavnostně otevřeno tetínské muzeum. Oproti předchozí expozici doznalo muzeum významných změn. V přízemí se nachází pokladna a prodejna muzea, odpočinkové prostory a první část expozice. Hlavní část expozice se přesunula do prvního patra a ve druhém patře byla vybudován promítací a přednáškový sál.

Současná expozice dál nabízí materiály k historii Tetína, ale větší prostor tentokrát dostala i geologie a jeskyně. Jak už bývá u podobných akcí na Tetíně zvykem, nemalou stopu zde zanechali tetínští jeskyňáři. Drak řídil stavební práce, Martin Majer je autorem mnoha fotografií na panelech, Smrťák věnoval své jeskyňářské artefakty a Cimbál se podílel textově a částečně fotograficky na tvorbě osmi panelů a zapůjčil muzeu většinu exponátů z paleontologické a mineralogické expozice.

Níže přinášíme několik fotografií ze slavnostního otevření.

 

Ředitelka muzea Lenka Viezánová a autorka konceptu muzea Eliška Švandová.

 

Starostův slavnostní projev.

 

Obvykle to bývá obráceně, takže příjemná změna – Drak v popředí, Smrťák v pozadí.

 

Celý život k tomu směřovali, všichni věděli, že k tomu jednou dojde, a díky panelu Jeskyně a jeskyňáři se to opravdu stalo. Z Bidla, Romana, Smrťáka, Karla a Kubíčka se staly muzejní exponáty.

 

Zátiší se spoluautorem expozice a skleničkou sektu.

 

Smrťák sice věnoval své vybavení muzeu, ale prý to zdaleka neznamená, že končí.

 

Fota: Pavel Hejna

Dubnovo květnový sumář

v měsících dubnu a květnu

 

proběhlo pět akcí na likvidaci starého zabezpečení vchodu Terasové jeskyně

proběhlo třináct kopacích akcí na našich lokalitách

proběhly tři mapovací akce na našich lokalitách

zúčastnili jsme se dvou kopacích akcí u sousedů

několik členů se zúčastnilo tradičního Petrbokova memoriálu

byla instalována výstava Podzemí Berounska v berounské street galerii autorů M. Majera a M. Hejna

vyšla kniha Karla Žáka, Martina Majera a Václava Somola nazvaná Džbán – krajina opukových plošin.

Zapomenutý příběh – příspěvek k historii studny na zámku ve Zbirohu.

Ze Smrťákova zápisníčku

K napsání článku mne přivedl televizní pořad, natočený ve spolupráci s L. Lahodou o studnách na Špilberku a na zámku ve Zbirohu.

V létě roku 1994 jsem se dostal na zbirožský zámek v rámci dne otevřených dveří, tehdy ještě zámek a okolí ovládala armáda ČR. U studny jsem se dal do rozhovoru s průvodcem, důstojníkem z posádky. Pamatoval jsem si článek z časopisu Signál někdy z roku 1969 o průzkumu studny a nabídl jsem prohlídku studny členy naší skupiny.

Během stejného roku jsem seznámil s možností studnu navštívit našeho dnes již emeritního člena , tehdy důstojníka armády ČR, Josefa Němce. Ten zahájil jednání s velitelstvím posádky. Po počátečních potížích se do uskutečnění akce připojil Stanislav Martínek, člen skupiny, bývalý záklaďák v posádce na Zbirohu. Společně se obrátili na majora Lošonského, dnes podplukovníka v záloze. Ten pomohl s uskutečněním akce a jako revanš dvakrát s dětmi navštívil jeskyně v okolí Tetína.

Po nějaké době přišlo povolení, a 20. ledna 1995 sešli se účastníci na chatě táty Ivana Kotrče u Drahoňova Újezdu, na dohled od zámku Zbiroh. Ráno 21. ledna pak začala akce Studna. Tehdy ještě mocná VKR – vojenská kontrarozvědka si vymínila vydat všechny dokumenty, jak fotografie , tak film.

Akce se ze skupiny z Tetína účastnili Josef a Lenka Němcovi, Petr Kadlec, Ivan Kotrč, Stanislav Martínek, skupinu doplňoval Milan Kroha. Příprava akce trvala dost dlouho, do studny byl spuštěn kabel s několika žárovkami. Lezlo se po jediném laně, bez přesedání. První se do studny spustil Petr Kadlec, postupně se vystřídali Lenka Němcová jako první žena ve zbirožské studni, a zbylí lezci. Ředitel akce Josef Němec velel povrchovému družstvu, tvořeného dále Kateřinou Kotrčovou s nejmladším účastníkem, dvouletým Davidem. Podle vzpomínek Ivana Kotrče ze dna studny trčely nejrůznější dráty, odpad to vojáků ČSLA. Jako bývalý spojař dráty Ivan odtrhal a při stěně studny byla vyhloubena asi půlmetrová sonda.

Po vylezení ze studny nafocený a nafilmovaný materiál byl předán orgánům VKR. Tento fakt se odrazil v tom, že jsme akci nenapsali do závěrečné zprávy, nebyla publikována a v podstatě se na ni zapomnělo.

Další tetínskou stopu ve studní na Zbirohu pak učinil Karel Žák v knize Křivoklátsko- příběh loveckého hvozdu.

Podle vzpomínek účastníků L. Pecka

Náčelníkovo okénko – Jeskyňaření za času pandémie.

V době svého mládí jsem doufal, že jednou budu potkávat na Tetíně kluky a holky v různém věku, jak jdou do jeskyň bádat. A já, dědek důchodce, na ně budu radostně pokřikovat. Leč, jak se říká, čas oponou trhnul, je ze mne dědek důchodce. Dva dny po svých šedesátých čtvrtých  narozeninách jsem hrabal s Cimbálem a Jindrou kousek nad Kuchařskou díru, na kterou jsem si myslel už nejmíň dvě desítky let.

Kolem řeky táhly zástupy jak na prvomájovém průvodu, skoro všichni vypadaly jako muslimské dámy  s lajntuchem na obličeji.

Ono se to dědkovi kecá, kluci už nepodléhají školním škamnám, žena pracuje usilovně z domova, já vozím ženské do práce na Vráži, ranní zábavou je diskuse s Alešem ( jeden s klientů)na téma: Pojedeme do Štůrova, eventuálně pojedu domů. Pak následuje dotaz, a co jsou zavřené hranice.

A tak jsme v březnu a dubnu tropili jen akce lokálního rozsahu- zlikvidovali starý vchod v Terasovce. Ti, kdo mohli, se utrhli na tyhle akce, skoro vždycky jen po dvou. A když jsem to zrekapituloval, byl jsem za duben v Terasovce častěji než za kterýkoli měsíc v třeba v roce 82, ale to jsem byl ještě tenkrát před skoro čtyřiceti kily junák. A jak Roman poznamenal, po kopání jsme ještě do zblbnutí hráli fotbal ve Střelnici, pardon v Hergetově lomu u boudy.

Za času koronaviru Tetínem prošly davy návštěvníků. I přes tyhle davy je vidět , jak příroda pookřála. Díky menší dopravě je při cestách vidět víc zvířátek, ptáci dělají nálety k silnici a nepamatuji se, že bych viděl před koronavirem tolik ptačích mrtvolek na silnici. Osmělují se i větší zvířátka, čas od času se poblíž výdejního okénka U plotice objevuje Jelen.

Někteří návštěvníci navštěvují i naše lokality, bohužel jsme zaznamenali na jedné lokalitě návštěvu s pilkou na železo. Další nakukují do Propástky, Sedmisálovky. Je nutné tady poděkovat těm, co vlezou, podívají se a s úctou k přírodě nezanechávají stopy. Ti, co zanechávají stopy, by si zasloužili…Co nadělat. O pašákovi, který po sobě nechal v Sedmisálovce použitý prezervativ, je nutné říci, že to zas tak velký frajer nebyl. Ti skuteční formáti po sobě nechávají víc kusů. Anebo to byl skutečně vášnivý speleolog? Jako pamětník musím uznat, že dělat tuhle činnost v jeskyni, to je vlastně tuplovaná speleologie.

Doufám, že celá vlna nemoci projde a zase se sejdeme v některé z našich děr. A pro ty, co nejsou zapojeni – zkuste to s námi. Portugalský princ Jindřich Mořeplavec měl v erbu heslo: Navigare necesse est – plout se musí. Zkoumat se musí- a je furt co.

Třetího máje roku 2020 za času karantény na skupinový web vytesal Smrťák.

A na závěr posílá Smrťák pěknou písničku ve dvou různých provedeních.

https://www.youtube.com/watch?v=wfLDCl2SP6g

https://www.youtube.com/watch?v=gWdlfk2Y_xI

 

Únorový sumář

Jak vidno níže, kultury bylo málo, práce se udělalo dost

V měsíci únoru:

 

Proběhlo šest kopacích akcí na našich lokalitách.

Proběhla jedna mapovací akce na naší lokalitě a jedna v pseudokrasu.

První plánovaná akce v letošním roce – ze Smrťákova deníčku

Na výroční schůzi byly odsouhlaseny termíny 5 skupinových akcí během roku. V sobotu 22.2 nastal čas první z nich. Po řadě nervózních mailů a telefonátů se na boudě před desátou sešla úderka ve složení Tod, Míra Marušák, Cimbál, Jimmy, Ivan, Roman a Smrťák.

Akce začala vlastně už v pátek podvečer, nechal jsem pro jeskyňáře zahrát píseň „Stará pacifická“ na Country rádiu.

https://www.youtube.com/watch?v=3TE3kiZiU5A

Dělení bylo jednoduché, tím nejdůležitějším byla nová mapa Nové jeskyně v Modrém lomu. Vchod je ohrožen skládkou zemin a bylo potřeba to udělat. Vrhla se na to trojka Cimbál, Jimmy a Ivan, zalézali někdy po desáté, vylézali okolo třetí odpoledne. Jeskyně se prodloužila o 31 metrů, současná délka je tedy 187 m.

Do štoly v Hergetově lomu – Střelnici se odebrala trojka Tod, Míra a autor článku. Díky heroickému výkonu Toda a Míry byly vyvezeny deponie podél pravé stěny, vzniklé na začátku prací před úpravou vchodu. Odhad je asi 120 koleček hlíny a kamene. U Toda je výkon o chlup heroičtější, vzhledem k jeho výšce. Jako výkonný praporčík se akce zúčastnil Roman. Po chřipce bylo logické, že je lepší, když uklidí na boudě pozůstatky po schůzi, zároveň se podepisovaly dokumenty z výroční schůze. Po poledni se k akci připojil Karel a Martin. Karel nás požádal, abychom v jeskyni Na konci 12-008 dali pozor na uložené jíly typu „čokoláda“. Pokud zastihneme jejich vrstvu in-situ, neporušenou, nechat být. Proběhne odběr vzorků pro paleomagnetické datování.

Na závěr akce jsem štolu provedl rodinu p. Boubína z Tetína, takže došlo i náhodné kolemjdoucí.

Děkuji všem zúčastněným, rovněž těm, co se z různých důvodů omluvili. Další schválená plánovaná akce je 18.4. Pokud se domluvím s hasiči, uskutečnilo by se napuštění propástky Kalhoty v j. Terasová vodou, a začaly by se vyklízet staré deponie. Předpokládám, že to té doby zruším starý vchod.

Jeskyně je za zavřenými dveřmi, poměrně členitá a pokud by se našli náhodní kolemjdoucí kopáči, je zde možnost exkurse – samozřejmě při dodržení bezpečnostních pravidel. Boty do bláta, přilba, doporučená dvě světla na každého a oděv k zamazání, pracovní rukavice.  Upozornění: nejdřív se bude uklízet, pak provádět. Aby nedošlo k tomu, že jen budeme lézt s návštěvníky a nic se neudělá.

Na skupinový web s láskou vytesal Smrťák


fota:

Stoupající Cimbál od Ivana

Čiperný Ivan od Jimmyho

3D polygon Nové jeskyně vysochal Cimbál