Vernisáž výstavy Život opuštěných dolů

Ve čtvrtek 9.1. od 14.30 se v Domově seniorů TGM uskutečnila vernisáž fotografií Lukáše Falteiska a kreseb Máří Mikšaníkové na téma Život opuštěných dolů.

Muzeum Českého krasu, které výstavu pořádá, na ni zve slovy: Opuštěné doly jsou vědeckou lokalitou i místem se zvláštní a neopakovatelnou estetiku. Důlní ekosystém je bohatší než živá příroda v jiných typech podzemí. Jde o skutečnou divokou přírodu, která by existovala i bez lidské pomoci, ale díky důlním dílům jí můžeme vidět a zkoumat. Fotografie představují scenérie z opuštěných dolů a detaily tamější živé přírody. Kresby zachycují veselé i méně veselé scénky ze života lidí, kteří se v opuštěných dolech pohybují.

Zároveň s výstavou Život opuštěných dolů byla zahájena výstava fotografií Magdaleny Waki Dvořákové na téma Lidé a podzemí.

Obě výstavy jsou instalovány do 14.2.2020.

Lukáš Falteisek a ředitel Domova seniorů Ondřej Šimon při zahájení výstavy.

Surikata úspěšně zastupující při komentované prohlídce výstavy omluvenou autorku Magdalenu Waki Dvořákovou.

Autoři výstavy, resp. jejich zástupci, při komentované prohlídce.

fota: M. Jakovenko

Dvě akce na přelomu roku

Krátké zhodnocení dvou akcí z přelomu roku od Smrťáka, neboli kam Smrťák vstoupí, tam praskají kosti.

Poslední neděle 2019.

Tod měl v úmyslu proběhnout kolečko kolem Kruháku do jeskyně V řečíně a pak na Damil do jeskyně Na konci, když už se blížil konec roku. Přemluvil jsem ho k akci v Bišilu, asi tři metry za vchodem vpravo náznak klenby mne lákal už delší dobu. Vytahali jsme něco kanystrů, objevil se náznak chodby. V prašném sedimentu několik větších kamenů, stočených do profilu odbočky, ten největší s délkou přes 60 cm jsme nezdolali, jeho umíněné překážení bude muset řešit lepší technika. V sedimentu se nacházely sporadicky kostičky. Vzhledem k nedalekému profilu ve vchodu, zkoumanému Horáčkem, je to zajímavý nález. Kromě šutru tak další expanzi zastavily nálezy, a tak jsme řešili, co s načatým dnem.

Vytáhl jsem Toda na exkursi na Bacín a na lokalitu Na Skalici u Měňan. Při cestě na Bacín jsme potkali několik ezoterů a cestou zpátky jsme nalezli vzhledem k hezkému počasí i zajímavý exemplář brouka z rodu Motlů. Na lokalitě na Skalici jsem byl v životě jednou, s Permonem, ale se zdarem jsme lokalitu našli.

Kosti z Bišilu jsem předal Karlu Žákovi na určení. Když jsem po návratu z vojny v roce 1977 začal „chodit na jeskyně“, jedním z důvodů byly knihy profesora Augusty s ilustracemi Zdeňka Buriana. Při kopání v jeskyních jsme za ta léta, ač nevzděláni v oboru, přispěli drobet k poznání lidských a přírodních dějin krasu. Jeskyně Martina, Ve stráni, Bacín a další menší lokality s nálezy archeologickými, bílé vrstvy v Portálové, paleontologické nálezy v Terasové, datované sintry z Devítikorunové či vymražené krystaly v Bumlu.

A tak na začátku odborného výzkumu stáli zámečník, topič, instalatér, truhlář, elektrikář, ajťák. Když pak se vyskytne příležitost k ocenění za jejich příspěvek, k životnímu jubileu,  jako například, následuje z odborné instituce dotaz – a co publikovali? Co bude kdo publikovat, když nenajdeme následovníky?

 

Na Nový rok s krumpáčem krok.

Domluva byla jasná, jde se do Martiny. Permon, Míra Marušák a já s cílem, pokusit se objasnit, zda by k něčemu vedlo kopání hned u vchodů. Za prvními dvířky doleva tmelený sediment, vyžadující sbíječku. Nad druhým poklopem vlevo začaly ze sedimentu vypadávat nálezy kostí, jeden střep dna nádoby, několik hřebíků, knoflík z montérek . Starší nálezy putovaly opět ke Karlovi na určení, profil se bude ještě hodnotit, zda to nenecháme na odborníky.

K zamyšlení nad koncem roku 2019, s poděkováním všem členům skupiny a našim spolupracovníkům a kolegům za docela úspěšný rok minulý do Nového roku připomínám heslo našeho mládí:  „ Až bude nejhůř, zalezeme do děr.“

 

K použití na web vytesal PraSe ( pracující senior) Smrťák.

 

Prosincový sumář

V měsíci prosinci:

Proběhly dvě kopací akce na našich lokalitách.

Proběhla jedna mapovací akce na našich lokalitách

Michal Hejna a Martin Majer moudře pohovořili v berounském Muzeu Českého krasu při přednášce na téma Podzemí Berounska a Hořovicka

V rámci jednoho večera jsme oslavili Barborku, předčasného Silvestra a Bidlovu 70

V čase předvánočním jsme uspořádali ochutnávku vánočního cukroví

Listopadový sumář

V měsíci listopadu:

Proběhly čtyři kopací akce na našich lokalitách.

Proběhla jedna mapovací akce na našich lokalitách

Testovali jsme výskyt podzemních prostor pomocí různých geofyzikálních metod

Michal Hejna a Martin Majer pokřtili v berounském Muzeu Českého krasu knihu Podzemí Berounska a Hořovicka

Ve spolupráci s Vlastivědným spolkem Petrbok jsme uspořádali v Srbsku U lanovky přednášku J. Hromase a V. Lysenka o počátku jeskyňaření v Českém krasu

Přednáška ke knize Podzemí Berounska a Hořovicka

Ve čtvrtek 12.12.2019 se od 17 hodin uskutečnila v Muzeu Českého krasu přednáška Michala Hejna a Martina Majera na téma podzemí Berounska a Hořovicka.

Muzeum Českého krasu zvalo na akci těmito vzletnými slovy:

Autoři knihy představí podzemí Berounska a Hořovicka

Za tajemstvím jeskyní, štol a dolů v regionu vás na besedě v Muzeu Českého krasu zavede geolog Michal Hejna a fotograf a speleolog Martin Majer. Autoři nedávno vydané knihy Podzemí Berounska a Hořovicka představí zájemcům krasové i pseudokrasové jeskyně, podzemní svatyně a obětiště, doly na železo, uhlí, drahé kovy, stavební suroviny, rozsáhlé vápencové lomy nebo systémy dopravních štol a pozůstatky po budování podzemních továren německé Třetí říše. Návštěvníci se budou moci zeptat na cokoliv, co souvisí s prostory ukrytými pod povrchem. Součástí programu bude také projekce unikátních záběrů.

Přednášku navštívilo 36 posluchačů, což stačilo na slušné zaplnění prostoru staré lékárny.  Po zhruba hodinové přednášce následovala hodinová debata, která byla ukončena spíše vyplněním časového limitu dvou hodin než nezájmem publika.

Dle reakce návštěvníků a vyjádření pracovníků muzea byla přednáška hodnocena kladně, což nás těší.

Přednáška Vzpomínky na jeskyňaření v Českém Krasu v 50. – 70. letech

V sobotu 23.11. jsme ve spolupráci se spřízněnými ZO a Vlastivědným spolkem Petrbok uspořádali v Srbsku U lanovky přednášku Vladimíra Lysenka a Jaroslava Hromase s názvem Vzpomínky na jeskyňaření v Českém Krasu v 50. – 70. letech.

Nutno přiznat, že Český kras byl co do výzkumu jeskyní za Moravským krasem poněkud pozadu. Začíná v podstatě až působením skupiny Toniho Hoeniga v letech 1909-1912. Na něj navazuje Jaroslav Petrbok a hlavně V. Homola, který v 10. května 1942 zakládá v hospodě U Hulanů v Srbsku Jeskyní sekci Barrandien, která do roku 1947 v Českém krasu prozkoumala a zmapovala 120 jeskyní. V roce 1949 vzniká Krasová sekce Přírodovědeckého klubu.

Významný impuls pro další jeskyňářské aktivity dal v roce 1950 objev Koněpruských jeskyní. Oba přednášející byli tenkrát přímo u zdroje a více než 140 účastníků přednášky se seznámilo s událostmi, které často nebyly nikde publikovány. A že těch událostí bylo. Přednáška samotná trvala se dvěma krátkými přestávkami více než čtyři hodiny.

Po skončení přednášky proběhla do dlouhých nočních hodin volná zábava umocněná hudbou skupiny Tektonika.

fota: M. Majer

Křest knihy Podzemní památky Středních Čech

Ve čtvrtek 17.10.2019 se v Hornickém muzeu v Příbrami konala převeliká sláva. Za účasti ředitele muzea Josefa Velfla, hejtmanky Středočeského kraje Jaroslavy Pokorné Jermanová, přehšle krojovaných horníků a nekrojovaných nehorníků, pokřtili Václav Cílek, Martin Majer a Lukáš Faltejsek knihu Podzemní památky středních Čech.

Nakladatelství Dokořán o knize píše: Tato kolektivní monografie odhaluje tajemství středočeského podzemí a ukazuje jeho rozmanitost a krásu. Svět nad a pod zemí nemůžeme chápat odděleně – těžba zlata, stříbra, železa, uranu, uhlí a vápence měla obrovský vliv na samotný vznik českých zemí a posledních tisíc let byla jednou z hlavních sil vývoje společnosti. Když se na oblast středních Čech podíváme z hlediska surovin, rychle pochopíme, proč se staly hospodářským centrem a hnacím „motorem“ země. Berte tuto knihu nejen jako průvodce na výlety, ale také jako návod, jak porozumět kraji, ve kterém žijeme či který navštěvujeme.

Sama paní hejtmanka takto moudře pohovořila: „Křtíme dnes tedy víceméně odbornou knihu, u níž je nutné ocenit, že se jejím autorům podařilo propojit svět lidí se světem přírody a našeho podzemí. Tato pečlivá a zároveň vysoce odborná práce a snaha o popularizaci ne příliš jednoduchého tématu si skutečně zaslouží naše poděkování. Děkuji proto i tentokrát všem autorům jednotlivých kapitol této vzácné knihy za to, že vložili další kamínek do mozaiky povědomí nás všech, jak vzácně rozmanitý je náš kraj a jak zajímavý život probíhá v jeho podzemí.“

Foto: M. Majer, P. Brodecký

Říjnový souhrn

V měsíci říjnu:

Proběhly dvě mapovací akce na našich lokalitách.

Proběhla jedna fotografická akce na našich lokalitách.

Uspořádali jsme podzimní expedici do slovinského Krasu.

Několik členů navštívilo exkurzně Izrael.

Jeden člen se zúčastnil oslav 40. výročí založení ČSS v Jedovnici.

Martin Majer, Lukáš Faltejsek a Václav Cílek pokřtili v Příbrami knihu Podzemní památky Středních Čech.

Křest knihy Podzemí Berounska a Hořovicka

Ve čtvrtek 7. listopadu 2019 pokřtili v Muzeu Českého krasu zasloužilý jeskyňář Jaroslav Hromas, dobrá duše Chrustenické šachty Miki Dobrý a král montanistů rytíř Surikata knihu tetínských jeskyňářů Michala Hejny a Martina Majera Podzemí Berounska a Hořovicka.

 

Kniha se ve dvou nosných kapitolách věnuje jeskyním a důlnímu podzemí a ve dvou vedlejších kapitolách nacistickým továrnám a existujícímu i neexistujícímu hradnímu a zámeckému podzemí.

Anotace knihy říká: Těžko bychom hledali v České republice další takový region, kde by se na jednom místě nacházely krasové i pseudokrasové jeskyně, podzemní svatyně a obětiště, doly na železo, uhlí, drahé kovy, stavební suroviny, rozsáhlé vápencové lomy, nebo systémy dopravních štol a pozůstatky po budování podzemních továren německé Třetí říše. Takovou koncentraci odlišných typů podzemních prostor naleznete opravdu jen zde.

O všech zmíněných podzemních objektech se dozvíte podstatně více od renomovaných autorů a jeskyňářů Michala Hejny a Martin Majera. Jejich kniha přináší přehledně zpracovanou ochutnávku bohatého podzemního dědictví tohoto kraje s mnoha barevnými fotografiemi, které ilustrují pestrost a krásu jinak tmou zahalené podzemní říše. Vydejte se tedy spolu s autory prostřednictvím knihy na průzkum podzemí berounského a hořovického regionu, které zasluhuje nejen naši pozornost, ale hlavně ochranu a úctu, stejně tak, jako historické památky na povrchu.

(foto: Daniel Kreissl)