Stručná historie

Historie tetínských jeskyňářů se dá sledovat od roku 1973, kdy začínají na Tetín docházet členové skupiny Zlatý kůň krasové sekce TISu, kteří zde vytvořili samostanou pracovní skupinu. . Soustavný speleologický průzkum vyústil v roce 1975 v objev 445 m dlouhé jeskyně Martina. Tento významný objev vedl k založení samostatné Speleologické skupiny Tetín při Krasové sekci TISu. Na úbočí Damilu si jeskyňáři vybudovali svoji terénní základnu a pustili se do systematické speleologické činnosti v okolí Tetína.

Je samozřejmé, že když v roce 1978 vznikala Česká speleologická společnost, byla tetínská skupina, s tehdejšími 15 členy, jednou z jejích zakládajících členských organizací s označením ZO ČSS 1-02 Tetín. Od roku 1978 do současnosti se v tetínské speleologické skupině vystřídalo více než 100 členů. Někteří vydrželi jen rok, jiní několik let a někteří, jako Miroslav Hahn, Ladislav Pecka či Roman Živor, za sebou mají již čtyři desítky let aktivní činnosti. V současnosti má tetínský jeskyňářský klub čtyřicet členů a patří tak mezi nejpočetnější základní organizace ČSS.

Průzkum a dokumentace jeskyní

K hlavní náplni jeskyňářů patří průzkum, prolongace a dokumentace jeskyní. Za roky své činnosti si tetínští jeskyňáři připsali řadu úspěchů. K těm největším patří jistě objev jeskyně Martina, která dodnes patří se svými 445 m do první desítky nejdelších jeskyní v Českém krasu. V době svého objevu to také byla nejdelší jeskyně v Českém krasu, která nebyla objevena při práci v lomu, ale činností jeskyňářů (a dodnes si mezi jeskyněmi objevenými ve volném terénu mimo lomy drží třetí místo).

V 80. letech 20. století bylo při prolongaci Terasové jeskyně v Kavčím lomu objeveno celkem 340 m chodeb a v roce 1989 byla objevena 274 m dlouhá jeskyně BUML v Kruhovém lomu. V Modrém lomu na Damilu se tetínským jeskyňářům podařilo znovu najít a zabezpečit zapomenutou a zavalenou Novou jeskyni na Damilu (156 m). To jsou sice nejdůležitější, ale zdaleka ne všechny objevy, které místní jeskyňáři učinili. Bylo objeveno a zaregistrováno spousta menších a drobných jeskyní a řada jeskyní byla prolongační činností významně prodloužena. Prolongační a průzkumné práce samozřejmě stále pokračují a všichni tetínští jeskyňáři pevně věří, že další velké objevy na ně stále ještě čekají.

Kromě prací na vlastních lokalitách spolupracují tetínští jeskyňáři s dalšími skupinami v rámci Českého krasu, ale i v dalších krasových oblastech České republiky (za všechny např. dokumentace krasových jevů ve Vratíkovském a Mojetínském krasu u Boskovic).

Zahraniční aktivity

Tetínští jeskyňáři podnikli celou řadu exkurzí do zahraničních jeskyní (Polsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Nový Zéland, Izrael), ovšem za zmínku stojí hlavně jejich činnost na Slovensku, ve Slovinsku a v Rakousku.

Ve Slovenském krasu probíhá speleologický průzkum ve spolupráci s jeskyňáři z Rožňavy už od počátku 80. let. Za tu dobu dosáhli jeskyňáři mnoha úspěchů, zejména při průzkumu a dokumentaci jeskyní Zugó a Ponor u Jašterčieho jazera.

Od roku 1999 pak probíhá spolupráce s jeskyňáři z Temnice ze slovinského pohoří Kras na dokumentaci místních krasových jevů a podzemních kaveren z 1. světové války.

V posledních letech se někteří členové zúčastnili několika akcí společně s německými jeskyňáři z DAV Höhlengruppe Frankfurt/Main při výzkumu Loferer Schacht v alpském masívu Loferer Steinberge v Rakousku.

Publikační a popularizační činnost

Výsledky činnosti tetínských jeskyňářů jsou pravidelně zveřejňovány ve sbornících Český kras a Speleofórum, v časopisu Speleo a dalším odborném tisku. V roce 1996 pak byl v řadě „Knihovna České speleologické společnosti“ vydán monografický sborník o jeskyňářství a historii tetína s názvem „Tetín historický a speleologický“.

K velmi úspěšným akcím tetínských jeskyňářů patřila výstava „Za tajemstvím tetínského podzemí aneb 30 let od objevení jeskyně Martina“, která se v roce 2005 uskutečnila v berounském Muzeu Českého krasu. Kromě výstavy bylo uspořádáno několik úspěšných přednášek a exkurzí.

Další činnost

Tetínští jeskyňáři pořádali pravidelně vždy na jaře „Jeskyňářský bál“ a na podzim „Setkání jeskyňářů v Českém krasu“, spojené s exkurzemi do jinak nepřístupných jeskyní, výstavou fotografií z podzemí a večerním promítáním příspěvků s podzemní tématikou.

Tetínští jeskyňáři také pomáhají při zvelebování obce, ať už se jedná v minulosti o pomoc při opravách všech tří tetínských kostelů, školy a zámečku, či nedávné pomoci při přeměně kostela sv. Jana Nepomuckého na galerii nebo při vyřezávání náletových dřevin na těžko přístupných místech.

Za zmínku stojí také spolupráce s dalšími institucemi. Zde je na prvním místě nutno vyzdvihnout hlavně spoluúčast při archeologických průzkumech v okolí jeskyně Martina, pravěké svatyně na Bacíně (objevené v roce 1999 M. Hahnem a Procházkou) či stříbrného pokladu u Tetína (objeveného v roce 2006 M. Hahnem a M. Martínkem). Speleologická skupina také poskytuje terénní pomoc při výzkumech odborných institucí v jeskyních a v letech 2002 až 2004 mapovala pro Českou geologickou službu a Geologický ústav AV ČR Tetínskou rokli a lom Montánka (Kavčí díry), včetně zakreslení jeskyní v těchto územích.

Text: Michal Cimbál Hejna, Foto: Martin Majer, Josef Plot