Jeskyňáři Tetín

Stručná historie

Historie tetínských jeskyňářů se dá sledovat od roku 1973, kdy začínají na Tetín docházet členové skupiny Zlatý kůň krasové sekce TISu, kteří zde vytvořili samostanou pracovní skupinu. . Soustavný speleologický průzkum vyústil v roce 1975 v objev 445 m dlouhé jeskyně Martina. Tento významný objev vedl k založení samostatné Speleologické skupiny Tetín při Krasové sekci TISu. Na úbočí Damilu si jeskyňáři vybudovali svoji terénní základnu a pustili se do systematické speleologické činnosti v okolí Tetína.

Je samozřejmé, že když v roce 1978 vznikala Česká speleologická společnost, byla tetínská skupina, s tehdejšími 15 členy, jednou z jejích zakládajících členských organizací s označením ZO ČSS 1-02 Tetín. Od roku 1978 do současnosti se v tetínské speleologické skupině vystřídalo více než 100 členů. Někteří vydrželi jen rok, jiní několik let a někteří, jako Miroslav Hahn, Ladislav Pecka či Roman Živor, za sebou mají již tři desítky let aktivní činnosti. V současnosti má tetínský jeskyňářský klub čtyřicet členů a patří tak mezi nejpočetnější základní organizace ČSS.

Průzkum a dokumentace jeskyní

K hlavní náplni jeskyňářů patří průzkum, prolongace a dokumentace jeskyní. Za roky své činnosti si tetínští jeskyňáři připsali řadu úspěchů. K těm největším patří jistě objev jeskyně Martina, která dodnes patří se svými 445 m do první desítky nejdelších jeskyní v Českém krasu. V době svého objevu to také byla nejdelší jeskyně v Českém krasu, která nebyla objevena při práci v lomu, ale činností jeskyňářů (a dodnes si mezi jeskyněmi objevenými ve volném terénu mimo lomy drží třetí místo).

V 80. letech 20. století bylo při prolongaci Terasové jeskyně v Kavčím lomu objeveno celkem 340 m chodeb a v roce 1989 byla objevena 274 m dlouhá jeskyně BUML v Kruhovém lomu. V Modrém lomu na Damilu se tetínským jeskyňářům podařilo znovu najít a zabezpečit zapomenutou a zavalenou Novou jeskyni na Damilu (156 m). To jsou sice nejdůležitější, ale zdaleka ne všechny objevy, které místní jeskyňáři učinili. Bylo objeveno a zaregistrováno spousta menších a drobných jeskyní a řada jeskyní byla prolongační činností významně prodloužena. Prolongační a průzkumné práce samozřejmě stále pokračují a všichni tetínští jeskyňáři pevně věří, že další velké objevy na ně stále ještě čekají.

Kromě prací na vlastních lokalitách spolupracují tetínští jeskyňáři s dalšími skupinami v rámci Českého krasu, ale i v dalších krasových oblastech České republiky (za všechny např. dokumentace krasových jevů ve Vratíkovském a Mojetínském krasu u Boskovic).

Zahraniční aktivity

Tetínští jeskyňáři podnikli celou řadu exkurzí do zahraničních jeskyní (Polsko, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Nový Zéland), ovšem za zmínku stojí hlavně jejich činnost na Slovensku, ve Slovinsku a v Rakousku.

Ve Slovenském krasu probíhá speleologický průzkum ve spolupráci s jeskyňáři z Rožňavy už od počátku 80. let. Za tu dobu dosáhli jeskyňáři mnoha úspěchů, zejména při průzkumu a dokumentaci jeskyní Zugó a Ponor u Jašterčieho jazera.

Od roku 1999 pak probíhá spolupráce s jeskyňáři z Temnice ze slovinského pohoří Kras na dokumentaci místních krasových jevů a podzemních kaveren z 1. světové války.

V posledních letech se někteří členové zúčastnili několika akcí společně s německými jeskyňáři z DAV Höhlengruppe Frankfurt/Main při výzkumu Loferer Schacht v alpském masívu Loferer Steinberge v Rakousku.

Publikační a popularizační činnost

Výsledky činnosti tetínských jeskyňářů jsou pravidelně zveřejňovány ve sbornících Český kras a Speleofórum, v časopisu Speleo a dalším odborném tisku. V roce 1996 pak byl v řadě „Knihovna České speleologické společnosti“ vydán monografický sborník o jeskyňářství a historii tetína s názvem „Tetín historický a speleologický“.

K velmi úspěšným akcím tetínských jeskyňářů patřila výstava „Za tajemstvím tetínského podzemí aneb 30 let od objevení jeskyně Martina“, která se v roce 2005 uskutečnila v berounském Muzeu Českého krasu. Kromě výstavy bylo uspořádáno několik úspěšných přednášek a exkurzí.

Další činnost

Tetínští jeskyňáři pořádají pravidelně vždy na jaře „Jeskyňářský bál“ a na podzim „Setkání jeskyňářů v Českém krasu“, spojené s exkurzemi do jinak nepřístupných jeskyní, výstavou fotografií z podzemí a večerním promítáním příspěvků s podzemní tématikou.

Tetínští jeskyňáři také pomáhají při zvelebování obce, ať už se jedná v minulosti o pomoc při opravách všech tří tetínských kostelů, školy a zámečku, či nedávné pomoci při přeměně kostela sv. Jana Nepomuckého na galerii nebo při vyřezávání náletových dřevin na těžko přístupných místech.

Za zmínku stojí také spolupráce s dalšími institucemi. Zde je na prvním místě nutno vyzdvihnout hlavně spoluúčast při archeologických průzkumech v okolí jeskyně Martina, pravěké svatyně na Bacíně (objevené v roce 1999 M. Hahnem a Procházkou) či stříbrného pokladu u Tetína (objeveného v roce 2006 M. Hahnem a M. Martínkem). Speleologická skupina také poskytuje terénní pomoc při výzkumech odborných institucí v jeskyních a v letech 2002 až 2004 mapovala pro Českou geologickou službu a Geologický ústav AV ČR Tetínskou rokli a lom Montánka (Kavčí díry), včetně zakreslení jeskyní v těchto územích.

Text: Michal Cimbál Hejna, Foto: Martin Majer, Josef Plot