V polovině dubna přišla na stánky knihkupectví (resp. do internetových obchodů) nová kniha Karla Žáka, Martina Majera a Václava Somola nazvaná Džbán – krajina opukových plošin.
https://www.youtube.com/watch?v=Vyd9AJybTI8
Po knihách Český kras: Klíč k české krajině (Cílek, Majer, Žák 2014) a Křivoklátsko: Příběh královského hvozdu (Cílek, Hůla, Majer, Žák 2016) tak dvojice Karel Žák a Martin Majer dokončila trilogii o větších územích celcích západně od Prahy.
Karel Žáka použil při psaní knihy stejný postup jako u předchozích knih. Vypráví příběh krajiny, řazený chronologicky. Čtenář si tak na stránkách knihy projde geologickým vývojem krajiny od karbonu až po současnost, zamyslí se nad ovlivněním krajiny lidskou činností od střední doby kamenné až po dobu moderní. Na závěr se jako protiváhu neživé přírodě věnuje Václav Somol přírodě živé.
Kde vlastně Džbán leží? Zatímco u Českého krasu či Křivoklátska (podobně jako u Brd či Kokořínska) běžní Středočech nezaváhá, Džbánsko leží v jejich stínu. Krajina ležící na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje postrádá nějakou dominantu. Je tvořena řadou plošin rozdělených dlouhými údolími se strmými svahy. Geologicky jsou plošiny tvořeny hlavně opukou. Přestože zde najdeme mnoho zajímavých míst, zaměřme se na podzemní prostory. Z celé oblasti je známo 440 dílčích sesuvů postihujících plochu 27 km2. Svahové pohyby vytvořily mnoho nekrasových jeskyní. Svou velikostí ale nemohou konkurovat nekrasovým jeskyním nepříliš vzdálených pískovcových skalních měst. Vždyť nejrozsáhlejší džbánská jeskyně dosahuje délky 20 m. Důlní podzemí je podstatně rozsáhlejší. Vždyť v oblasti Džbánu byly po staletí těženy černé uhlí, žáruvzdorné lupky či arkózy.
Čtivý text Karla Žáka je opět doplněn fotografiemi Martina Majera. Zajímavou změnu přinášejí letecké fotografie Jiřího Jirouška.