Srpen roku 2020 přinesl dvě smutné události, když krátce po sobě zemřeli dva přátelé, kolegové a světově proslulí kvartérní geologové a malakozoologové Jiří Kovanda (85) a Vojen Ložek (95).
Jiří Kovanda v dětství a mládí po mnoho let spolupracoval s Jaroslavem Petrbokem, který po něm mimo jiné pojmenoval jednu z jeskyň poblíž Litně Jirkovská jeskyně (oficiálně dnes Jeskyně Na Mramoru). Právě Petrbok Kovandu ovlivnil v jeho rozhodnutí, věnovat se kvartérní geologii a malakozoologii. Asi nejvýznamnější Kovandovou publikací je jeho rigorózní práce z roku 1969 nazvaná Kvartérní vápence Československa, kde na 640 stránkách popisuje 600 lokalit. Je to dílo jednoho autora, které nemá pravděpodobně v oboru kvartérní geologie celosvětově obdoby. Mimochodem i pro českého vědce je dodnes svátkem, pokud se mu podaří najít výskyt kvartérních vápenců, o kterém Kovanda nevěděl. Většinu života spojil Kovanda s Ústředním ústavem geologickým (dnešní Česká geologická služba). Podílel se na tvorbě 28 listů geologických map a byl autorem více než 150 článků.
Vojen Ložek patřil k nejvýznamnější a nejoceňovanějším českým vědcům napříč všemi obory. Už jen výčet jeho prací je neuvěřitelně rozsáhlý a jednotlivé zdroje uvádějí mezi 1200 až 1500 odbornými články a několik desítek knih. Byl členem řady mezinárodních a národních vědeckých společností, redakčních rad, několika vědeckých kolegií předsednictva Československé akademie věd apod. Jeho výjimečný přínos doznal řadu prestižních ocenění: čestné členství Philosophical Society of Cambridge, zlaté medaile Albrechta Pencka za světové zásluhy o poznání čtvrtohor, Gregora Mendela za zásluhy o rozvoj biologických věd, ČSS za zásluhy o speleologii, cenu Ministra životního prostředí ČR, Purkyňovu cenu za vědeckou popularizaci atd. Jeden z tisíců jeho studentů, Václav Cílek, o něm prohlásil: „Vojen Ložek není jeden člověk, ale tým specialistů.“
Během několika dní tak přišla česká geologie o dva z jejich nejvýznamnějších představitelů.